Hrad Buchlov
Hradní procházkou končíme. Vítejte na Buchlově! Počátky tohoto hradu spadají už do první poloviny 13. století. Byl založen českým králem jako strategicky obranná pevnost a správní středisko se soudní pravomocí a tzv. loveckým právem.
Nejstarší část hradu tvořily obranné věže s obytným palácem a kaplí. Kaple byla vystavěna v 80. letech 13. století pražskou kamenickou hutí po vzoru St. Chapelle královského hradu v Paříži.
I když byl hrad v trvalém majetku krále až do 16. století, byl často dáván do zástavy šlechtickým rodům. Poslední majitelé hradu páni z Berchtoldu byli velice sečtělí a jezdili po celém světě. Z jedné z cest si přivezli jako svatební dar mumii. Je stará tři a půl tisíce let a jde o úředníka, který sloužil na faraonově dvoře. Jmenoval se Nefer Sobek.
V místnosti s mumií se zjevuje neznámější buchlovský duch – černá paní, pak vylétá oknem a obchází hrad. Nakonec se vrátí do místnosti a rozplývá se v páru. Kamera Toulavé kamery ale žádné strašidelné stopy nezaznamenala.
Státní hrad Buchlov
Polesí 418
687 08 Buchlovice
www.hrad-buchlov.cz
tel.: 572 595 161
hrad@hrad-buchlov.cz
|
BONUS NAVÍC OD REDAKTORŮ TOULAVÉ KAMERY... Na hrad Buchlov jsme zavítali za velmi nevlídného počasí, v ten den bylo ještě snazší představit si živě všechna buchlovská strašidla, o kterých jsme vám v naší reportáži vyprávěli. A pak jsme je našli i zhmotněná ve zdejší zámecké galerii – takové příšerky jsme opravdu hned tak někde neviděli. Nedaleko Buchlova je také zřícenina hradu, která je ještě strašidelnější než Buchlov sám: hrad Cimburk. Založen byl Bernardem z Cimburka, který byl v družině krále Jana Lucemburského, patrně mezi lety 1327 až 1333. Již roku 1358 byl ale hrad prodán mladšímu bratru Karla IV., moravskému markraběti Janu Jindřichovi. Ten započal se stavebními úpravami, zejména palácové části hradu. Jeho syn Jošt, velmi schopný a ambiciózní politik, který byl na sklonku svého života téměř zvolen římským císařem, díky nákladům spojeným se svou politickou angažovaností potřeboval velké finanční prostředky a hrad proto dával do zástavy svým věřitelům. Roku 1421 byl Cimburk zřejmě poškozen husity, protože byl v držení prozikmundovské strany. Roku 1423 byla správa markrabství moravského předána do rukou rakouského vévody Albrechta, ale král Zikmund si přitom ponechal v užívání některé hrady, mezi nimi i Cimburk, což svědčí o jeho významu. Roku 1468 byl hrad dobyt uherským králem Matyášem Korvínem a i poté se zde střídali zástavní věřitelé krále. Na počátku 16. století získal hrad do trvalého a dědičného vlastnictví Vilém z Víckova. Ten zdokonalil jeho opevnění a zveleboval celé své panství. Jeho potomci však roku 1569 panství prodali uherskému šlechtici Gabrielu Majlátovi, který jej velmi zadlužil. Dluh na panství vzrostl do astronomické výše po zajetí dalšího cimburského pána, ke kterému došlo při dobytí hradu za třicetileté války. Na své výkupné si totiž musel vypůjčit značnou sumu. Poslednímu útoku Švédů roku 1645 hrad ale naštěstí odolal a dědic panství, František Horecký, zde nechal provést dokonce barokní úpravy hradního paláce a zmodernizoval opevnění. V druhé polovině 17. století ale pomalu panskému životu na hradech odzvonilo a šlechtici dávali přednost pohodlnějším zámkům. Koncem 17. století ztratil Cimburk svůj obranný význam a sloužil pouze jako sídlo lovčího a lesní správy panství. K roku 1709 se váže zmínka o tom, že je hrad pustý a od té doby již jen chátral.
Text: Jana Resová |
Dnes je z Cimburka jedna z nejromantičtějších zřícenin na našem území a vyvede-li se podzimní počasí, určitě si procházku k němu užijete.
